Multifunkční dům na Optátově
Původně byl projekt navržen jako čtyřpodlažní dům s 10 menšími bytovými jednotkami, výtahem a bezbariérovým řešením (tedy primárně pro soběstačné seniory). Byty mají plochu přibližně 27–36 m² a každý disponuje terasou nebo lodžií. Taková varianta by vyžadovala změnu územního plánu, což je ale ve spolupráci s městem Brnem možné (jen je třeba požádat). Připravujeme upravenou variantu pro větší, sdílené byty (do 3 bytových jednotek), tak, aby byly využitelné rovněž pro mladé rodiny. Taková úprava pak nebude potřebovat změnu územního plánu. Obě dvě varianty ještě mohou být podstatně změněny i na základě jednání s majitelem sousedního pozemku, jehož úzká jižní část je pro stávajícího majitele obtížně využitelná. Pro multifunkční dům by však rozšířila pozemek a umožnila dům významně zvětšit. V přízemí a prvním patře pak může být prostor jak pro lékaře/pediatra, tak pro případné další služby občanské vybavenosti.
Dopravní bezpečnost v Jundrově
Problematika obecních bytů v Jundrově
Otázka obecních bytů a nastavení nájemného pro mě jako radního za Jundrováky představovala v posledních letech jedno z nejdůležitějších a zároveň nejcitlivějších témat. Od začátku jsem se snažil přistupovat k této oblasti otevřeně a s důrazem na dlouhodobou odpovědnost vůči celé městské části. Bylo pro mě důležité hledat rovnováhu mezi dostupností bydlení pro naše obyvatele a zároveň férovým a hospodárným nakládáním s obecním majetkem.
Městská část Brno-Jundrov dnes spravuje 164 obecních bytů, převážně v domech na ulicích Dubová, Jasanová a Sosnová. Ve srovnání s ostatními městskými částmi jde o průměrný bytový fond vzhledem k počtu obyvatel. Některé části Brna mají bytů výrazně více, jiné naopak žádné. O to důležitější podle mě je, aby Jundrov se svým bytovým fondem nakládal odpovědně a dlouhodobě udržitelně.
Za velmi důležité považuji také to, že se v minulých letech podařilo bytové domy výrazně zmodernizovat, díky čemuž jsou dnes domy zateplené, mají plastová okna, opravené střechy, rekonstruovaná bytová jádra i modernizované rozvody. Jsem přesvědčený, že kvalitní obecní bydlení musí znamenat nejen dostupnost, ale také důstojné podmínky pro život.
Současně ale bylo potřeba otevřeně pojmenovat problém dlouhodobě velmi nízkého nájemného. V některých případech byly nájmy historicky nastaveny na úrovni pouhých 20 až 30 % běžného tržního nájmu. Například některé obecní byty 1+1 byly pronajímány za přibližně 2 300 korun měsíčně, zatímco běžné tržní nájemné obdobného bytu v Jundrově významně přesahuje deset tisíc korun. Takový stav podle mého názoru nebyl dlouhodobě spravedlivý ani udržitelný — a to ani vůči ostatním obyvatelům Jundrova.
I proto jsem podporoval postupné a citlivé úpravy nájemného, o kterých Rada městské části rozhodovala v letech 2023 a 2025. Pro mě bylo zásadní, aby změny probíhaly postupně a sociálně citlivě. Zvýšení nájmů se proto týká především nově uzavíraných smluv nebo smluv upravovaných dodatkem, zatímco u stávajících nájemníků s nájmem na dobu neurčitou je tempo změn velmi pozvolné. Občanský zákoník navíc umožňuje zvýšení maximálně o 20 % během tří let, což poskytuje nájemníkům dostatek času se na změny připravit.
Mým cílem nikdy nebylo maximalizovat příjmy radnice. Naopak jsem přesvědčený, že obecní bydlení má mít i nadále sociální rozměr. Zároveň ale považuji za důležité, aby obecní majetek sloužil spravedlivě celé komunitě a aby výnosy z nájemného pomáhaly financovat další veřejně prospěšné projekty v Jundrově — například investice do základní školy na Jasanové nebo další rozvoj městské části.
Dlouhodobě také upozorňuji na to, že extrémně nízké nájemné může vytvářet nežádoucí situace, například nelegální podnájmy nebo nespravedlivé zvýhodnění části nájemníků. Současně se změnila i celková sociální situace a stát dnes prostřednictvím příspěvku na bydlení dokáže pomoci domácnostem, které se dostanou do složité finanční situace. Obec proto podle mého názoru nemůže a nemá nahrazovat státní sociální systém prostřednictvím dlouhodobě symbolických nájmů.
Tomu napomůže i připravovaný programu výměny obecních bytů v rámci Jundrova, jehož cílem je vytvořit transparentní mechanismus, který umožní nájemcům obecních bytů dobrovolně změnit velikost bytu podle jejich aktuálních životních potřeb. Program bude zaměřen zejména na seniory a osoby žijící samostatně, které dlouhodobě obývají větší obecní byty (např. 3+1), přestože jejich současná bytová potřeba odpovídá menším bytům (typicky 1+1).
Dobrovolná výměna přinese těmto nájemcům komfortnější a ekonomicky méně náročné bydlení, zároveň však umožní efektivnější využití obecního bytového fondu. Uvolněné větší byty bude možné nabídnout rodinám s dětmi nebo vícečlenným domácnostem, jejichž bytová potřeba je objektivně vyšší. Program tak přispěje k účelnému hospodaření s obecním majetkem, lepšímu naplňování bytových potřeb obyvatel městské části a podpoře mezigenerační solidarity při zachování principu dobrovolnosti a rovného přístupu ke všem nájemcům. Jako motivační prvek bude působit zachování minimálního ekonomického nájemného, tedy i úspora více než 50 % měsíčních nákladů pouze za nájem (u energií lze očekávat minimálně obdobnou úsporu).
Program by mohl být otevřen již do konce roku 2026 a adresně představen potencionálním klientům, kteří žijí samostatně ve větších bytech se zdůrazněním jak ekonomického prvku, tak prvku solidarity s mladými rodinami.
Do budoucna bych chtěl, aby měl Jundrov i nadále transparentně nastavenou a dlouhodobě stabilní bytovou politiku, která bude zohledňovat sociální situaci obyvatel, technický stav bytového fondu i ekonomické možnosti městské části. Mým cílem je zachovat kvalitní obecní bydlení, které bude férové, finančně udržitelné a současně prospěšné celé jundrovské komunitě.
Richarch Hubl, JUNDROVÁCI
Jak je to s jundrovským rozpočtem...
Protože se mezi občany Jundrova objevily informace o desítkách milionů korun na účtech městské části, se kterými se údajně nic nedělá, rád bych jako člen rady MČ a předseda finančního výboru uvedl věci na pravou míru.
Městská část Brno-Jundrov letos hospodaří s rozpočtem téměř 57 milionů Kč. Pro srovnání – v roce 2023 činil její rozpočet 34,3 milionu Kč. Tento zásadní 40% nárůst byl způsoben především navýšením rozpočtu o prostředky na financování nepedagogických pracovníků ZŠ, které ale naše městská část pouze administruje.
Rozpočet městské části je tradičně koncipovaný jako vyrovnaný, to znamená, že plánované výdaje se rovnají plánovaným příjmům rozpočtu. V praxi to znamená, že finanční prostředky v rozpočtu jsou většinově účelově vázány na financování konkrétních věcí. Pro představu – z jundrovského rozpočtu se financuje zejména každodenní fungování městské části – provoz mateřské a základní školy, chod úřadu, platy zaměstnanců, údržba zeleně, letní i zimní údržba komunikací, opravy chodníků a dětských hřišť, investice, řada dalších služeb pro občany apod.
Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že částka na bankovních účtech neznamená, že jde o volné peníze. Například k 31. březnu 2026 měla městská část na účtech přibližně 56 milionů Kč. Z toho bylo téměř 33 milionů Kč vázáno v tzv. vedlejší hospodářské činnosti, což jsou finanční prostředky určené primárně na opravy a rozvoj obecních bytových domů. Jejich případné jiné využití, například na financování rozvojových investičních projektů, je možné, ale vyžaduje mimo jiné souhlas Zastupitelstva města Brna. Skutečně volná finanční rezerva proto tvoří jen malou část těchto prostředků. Chcete se o jundrovském rozpočtu dozvědět více? Veřejně dostupný transparentní rozpočet městské části najdete zde: Transparentní rozpočet MČ Brno-Jundrov.
Na závěr ale jedna pozitivní zpráva. Díky podnětu jednoho ze zastupitelů za Jundrováky se v roce 2023 podařilo nastavit systém zhodnocování dočasně volných finančních prostředků. Peníze, které dříve ležely na běžném účtu téměř bez úroku, jsou dnes ukládány na spořicí bankovní produkty. Jen za období let 2023–2026 tak Jundrov získal na úrocích již více než 4,5 milionu korun.
Chceme Jundrov chytře a odpovědně hospodařící. Chcete Jundrov chytře a odpovědně hospodařící?
Zbyněk Lenomar, JUNDROVÁCI
Dům na Veslařské
Asi se shodneme, že nevzhledná nedokončená stavba, která už více než 30 let hyzdí vjezd do Jundrova při příjezdu od Komína, nedělá naší městské části dobrou vizitku.
Ani nám se nelíbí.
Příběh této stavby je dlouhý a složitý. V 90. letech zde započal soukromý investor výstavbu špičkové kliniky pro vyšetření a léčbu alergií. Mělo jít o průkopnický a nadčasový projekt, kdy do již takřka hotové stavby měly být vloženy jednotlivé ordinace s technologií ze Spojených států. Bohužel investici zmařila kriminální činnost zprostředkovatelů. Již dodané technologie se po cestě ztratily a investor se dostal do nekonečného kolotoče jednání s policií tuzemskou i zahraniční. Celý projekt to nejen zásadně zpomalilo, ale nakonec i zastavilo.
Majitel rozestavěné budovy se dlouhá léta snažil porazit větrné mlýny a celou záležitost mezinárodního charakteru sám vyřešit. Bohužel neúspěšně. Výsledkem je objekt, který po desetiletí chátrá a který Jundrovákům oprávněně vadí.
My chceme Jundrov krásnější a tento vřed na tváři Jundrova nás opravdu mrzí. Započali jsme proto dialog s majitelem. Nebylo to jednoduché a vzhledem k historii celého projektu i vzájemné nedůvěře trval dialog několik let. Jde nám o věc, proto jsme trpělivě podporovali snahu dotáhnout projekt do konce. Naším cílem bylo, a je, najít řešení, které bude pro Jundrov přínosem – ať už dokončením původního záměru, nebo novým využitím objektu.
Dnes to vypadá, že se ledy přece jen začaly hýbat. Po dlouhých jednáních majitel přistoupil na možnost dokončit projekt ve spolupráci s městem. Původní záměr čistě zdravotnického využití by se mohl proměnit: přízemí by nadále mohlo sloužit zdravotnickým službám, zatímco další dvě až tři podlaží by město Brno mohlo využít pro rozvojové aktivity, především pro bydlení. Magistrát města Brna je této myšlence nakloněn, řeší se ale nastavení vlastnictví, ocenění a mnoho dalších detailů, které je nutné vyřešit předem. Díky podpoře magistrátu, jmenovitě paní náměstkyně Karin Podivínské, se ale po letech objevuje reálná naděje, že se tato dlouhodobě problematická stavba může proměnit v místo, které bude Jundrovu sloužit.
V současné době se rýsuje i možnost, že bychom dokázali přesvědčit majitele k prodeji celého komplexu městu Brnu. V takovém případě by zde mohly vzniknout například startovací byty pro mladé lidi – tedy bydlení pro ty, kteří po dokončení studia začínají pracovní život a hledají možnost zůstat v Brně, místo aby z města odcházeli nebo do něj pouze dojížděli za prací.
Chceme Jundrov krásnější! Chcete Jundrov krásnější?
Ondřej Šťastník, JUNDROVÁCI
Pečujme o to, co už máme
Jako maminka dvou malých kluků trávím v Jundrově spoustu času venku. Čím dál víc si uvědomuji, jak moc nás ovlivňuje prostředí, ve kterém žijeme. Proto mi není jedno, jak vypadají obecní budovy, veřejná prostranství nebo zeleň kolem nás. Myslím si, že i malé, promyšlené změny mohou mít velký dopad na to, jak se v Jundrově cítíme. Nejprve přemýšlím nad tím, jak co nejlépe využít to, co už máme, a teprve potom hledám, kde mají smysl větší investice.
Třeba kousek od dětských hřišť na Dubové dnes stojí malá opuštěná obecní budova. Já v ní vidím příležitost vytvořit veřejné toalety s tekoucí vodou a malým venkovním posezením. Je to menší změna, která by ale výrazně zpříjemnila čas na hřištích. Nejde jen o toalety, ale i místo pro svačinu nebo třeba za hezkého počasí prostor pro klidnou deskovou hru. Podobné drobné úpravy se dají udělat i na dalších frekventovaných místech po Jundrově.
Stejně přemýšlím i o KC Svratka. Místo rozsáhlé rekonstrukce za více než 100 milionů korun bych chtěla začít tím, co dává smysl už dnes – několika chytrými úpravami, díky kterým by se budova mohla otevřít lidem. Vidím zde kavárnu propojenou s knihovnou, kde by se potkávali sousedé, rodiče s dětmi i senioři. Bylo by to místo pro menší kulturní akce, přednášky, dětské oslavy narozenin, pracovní schůzky nebo obyčejné posezení u kávy. Velký sál by si také zasloužil pravidelnější větší akce pro veřejnost, například formou pronájmu pro brněnský divadelní spolek, který zatím nemá své vlastní divadlo. Místo dvou vstupů do úřadu bychom měli jen vrchní bezbariérový a dole by se mohla otevřít další provozovna, například malé květinářství či papírnictví. A jestli časem seženeme finance na větší rekonstrukci? Skvělé.
Během své profesní dráhy jsem měla možnost podílet se na vzniku a rozvoji dvou podobných projektů. Prvním byly výukové a komunitní prostory Czechitas, druhým coworkingové centrum Clubco pro společnost CTP. Díky tomu jsem získala zkušenosti s vedením projektů v řádu desítek milionů korun a i s tím, jak důležité je propojit dobrou myšlenku s každodenní důslednou prací. Právě ta rozhoduje o tom, jestli se podaří projekt skutečně dotáhnout do konce. Věřím, že tyto zkušenosti bych mohla využít i při rozvoji Jundrova – s respektem k tomu, co místní opravdu potřebují, a s důrazem na promyšlené a postupné kroky.
Věřím, že dobré nápady nejsou otázkou výše rozpočtu. Někdy stačí změnit pohled, pečovat o to, co už máme, a udělat první krok.
Chci krásnější Jundrov. A vy?
Lenka Franců, JUNDROVÁCI
Jundrov jako krásné místo pro život a volný čas
Jundrov je výjimečné místo, které nabízí jedinečné spojení blízkosti přírody, klidného bydlení a silného komunitního života. Právě díky těmto hodnotám si jej mnozí z nás vybrali jako svůj domov. Jsem však přesvědčena, že i dobré věci lze dále zlepšovat.
Jedním z témat, kterému bych se ráda věnovala, je péče o veřejná prostranství, zeleň a místa, kde se lidé každý den setkávají. Upravené okolí totiž není jen otázkou estetiky. Když procházíme kolem rozkvetlých záhonů cestou do práce, posedíme si na lavičce v příjemném prostředí nebo trávíme čas s dětmi na dobře udržovaném hřišti, ovlivňuje to naši náladu i vztah k místu, kde žijeme.
Věřím, že Jundrov má v tomto směru velký potenciál. Za podporu stojí nové květinové výsadby nejen v okolí radnice, ale také u autobusových zastávek, na frekventovaných místech nebo v lokalitách, kde se lidé přirozeně setkávají. Mnohdy i drobná úprava veřejného prostoru dokáže výrazně zvýšit jeho atraktivitu a přívětivost.
Za zamyšlení stojí také podoba autobusových zastávek při ulici Veslařská. V řadě částí Brna již prošly modernizací a sjednocením, zatímco v Jundrově se podobné změny zatím neprojevily. I zde vidím prostor pro diskusi o tom, jak veřejný prostor postupně zlepšovat, aby byl modernější, bezpečnější a komfortnější pro všechny.
Pozornost si zaslouží také služby a vybavenost veřejného prostoru. Obyvatelé i návštěvníci jistě ocení dostatek laviček, kvalitní mobiliář, stín v letních měsících, upravenou zeleň nebo veřejně dostupné toalety na místech, kde dávají smysl. Právě takové zdánlivé drobnosti často rozhodují o tom, jak příjemně se lidé ve svém okolí cítí.
Velkou příležitost vidím také v okolí Holedné. Jedná se o jedinečné území, které každoročně navštěvují tisíce lidí. Nabízí se zahájit jednání s Lesy města Brna a dalšími partnery o možnostech citlivého rozvoje této lokality. Za úvahu by mohla stát naučná stezka, menší lanáček pro děti nebo další prvky, které podpoří aktivní trávení času v přírodě, aniž by narušily její charakter. Takové místo by mohlo sloužit nejen místním rodinám, ale také školám, školkám a dalším organizacím, které hledají příjemné prostředí pro své aktivity. Holedná je jedním z největších pokladů Jundrova a zaslouží si citlivý rozvoj, který zachová její jedinečný charakter a zároveň rozšíří možnosti pro rodiny s dětmi.
Jundrov si zaslouží být nejen krásným místem k bydlení, ale také místem pro setkávání, odpočinek a aktivní trávení volného času.
Jaké změny byste v Jundrově uvítali vy? Co vám zde chybí a kde vidíte prostor pro zlepšení? Rádi uvítáme Vaše nápady a podněty. Společně můžeme udělat z Jundrova ještě krásnější místo pro život, odpočinek i setkávání.
Šárka Švecová, JUNDROVÁCI
Bezpečnější centrum Jundrova je jednou z našich priorit
Centrem Jundrova denně procházejí nebo projíždějí stovky lidí. Rodiče s dětmi míří do školy a školky, lidé do práce, na autobus nebo na nákup. Právě proto považuji za důležité, aby bylo centrum naší městské části bezpečné, přehledné a příjemné pro všechny.
V minulosti se podařilo obnovit některé chodníky a upravit část zelených ploch. Na úpravu dalších důležitých míst se ale nedostalo, případně byla řešena způsobem, který už dnes neodpovídá potřebám Jundrova. Od té doby navíc vznikla nová obytná zástavba, zejména v lokalitě Prašnice, a dopravní zátěž směrem dovnitř i ven z Jundrova výrazně vzrostla.
Každodenně se tak setkáváme s problémy, které dobře znají všichni, kdo centrem pravidelně procházejí nebo projíždějí. Patří mezi ně především nebezpečné přecházení v okolí křižovatek Optátova–Nálepkova a Veslařská, komplikovaná dopravní situace v centru, nevhodné parkování před provozovnami na Optátově nebo chybějící bezpečnější propojení pro cyklisty. Pozornost si zaslouží také prostor autobusových zastávek na Optátově, který už neodpovídá významu tohoto místa.
Řešení podle mě nespočívá v jednom velkém projektu, ale v promyšlených a postupných krocích. V krátkodobém horizontu bych rád prosazoval revitalizaci chodníků a přilehlé zeleně, rozšíření chodníku u křížku na nároží ulic Optátova a Nálepkova nebo obnovu drobného mobiliáře, jako jsou zábradlí před prodejnami či knihobudka.
Stejně důležité je však myslet i na budoucnost. Proto chci usilovat o aktualizaci dopravní koncepce centra Jundrova, která bude odpovídat současnému dopravnímu zatížení a bude připravována ve spolupráci s městem i s vámi, obyvateli Jundrova.
V územním plánu je sice stále rezervováno místo pro nový most přes Svratku, který by mohl část dopravy z centra odvést, jeho realizace je však v nejbližších letech velmi nepravděpodobná. To ale podle mě není důvod čekat. Naopak – řadu věcí můžeme zlepšit už dnes.
Jako dopravní projektant a člen dopravní a stavební komise chci své zkušenosti využít k tomu, aby bylo centrum Jundrova bezpečnější, přehlednější a příjemnější pro každodenní život nás všech.
Chci bezpečnější Jundrov. A vy?
Petr, JUNDROVÁCI
Kdo najde pediatra, najde poklad…Jundrováci zvyšují úsilí!
Podle oficiálních dat z Registru obyvatel patří Jundrov mezi tři „nejmladší“ městské části Brna s podílem dětí do 14 let necelých 17 % (viz zde). Na téměř 850 jundrovských dětí připadala donedávna pouze jediná pediatrička, která o naši omladinu zodpovědně pečovala více než čtvrt století. Pro srovnání, průměrný počet dětí na pediatra v ČR je přibližně 770. Aktuálně Jundrov pediatra nemá. Takováto situace je mírně řečeno velmi nekomfortní, nicméně je třeba si přiznat, že není v rámci Brna ani Česka výjimečná. Spíše naopak.
Jakožto otec čtyř dětí, celoživotní Jundrovák a jundrovský radní jsem v tomto ohledu v pozitivním střetu zájmů, a proto jsem po celou dobu svého mandátu usiloval o zpočátku hladký přechod a následně již bohužel o náhradu chybějícího dětského lékaře. Naneštěstí, systém vzdělávání nových dětských lékařů v Česku je doslova nemocný, a tak se mi ani přes osobní jednání na oblastním ředitelství VZP, Jihomoravském kraji, Magistrátu města Brna, se soukromými „pediatrickými firmami“ i vazbě na Masarykovu univerzitu, pediatra pro Jundrov doposud nepodařilo získat. Úsilí bylo navíc podpořeno inzerátem na oficiálním webu České pediatrické společnosti, a to včetně nabídky bydlení v obecním bytě a rekonstrukce stávající ordinace. Bezvýsledně, byť jednání s konkrétními pediatry proběhla a minimálně ve dvou případech se již zdálo, že je ruka v rukávě…
V úsilí však nelze polevit! Je třeba být aktivní, nečekat, zda se na inzerát někdo ozve a rovněž modernizovat zázemí, do kterého by nový pediatr rád přišel. Bez toho to nepůjde. V tomto ohledu mohu přislíbit svoji pokračující aktivitu v hledání a také, společně s kolegy Jundrováky, podporu výstavby multifunkčního domu na konečné, který by měl poskytnout pediatrické zázemí hodné Jundrova i 21. století. Jundrov si to zaslouží!
Chceme Jundrov krásnější! Chcete Jundrov krásnější?
Richard Hubl, JUNDROVÁCI
Promyšlené investice
Komunikace, komunikace, komunikace
Jako lídr kandidátky a možný starosta městské části Brno-Jundrov chci změnit způsob, jakým radnice se svými občany komunikuje.
Nejde mi primárně o besedy nebo příspěvky na Facebooku, kde starosta stříhá pásky. Tyto formy komunikace rozhodně nesnižuji, ale samy o sobě nestačí.
Jde mi o skutečnou debatu s Jundrováky.
V Jundrově máme školy, podnikatele, živnostníky, restaurace, kavárny, obchody i spolky. Víme přesně, co je trápí? Bavíme se s nimi i jindy, než když za námi přijdou s problémem?
Máme téměř 200 obecních bytů a celou řadu soukromých bytových domů se svými Společenstvími vlastníků jednotek. Proč za nimi sami nechodíme? Proč se nezajímáme o jejich zkušenosti? Proč nepořádáme pravidelné schůze s nájemníky obecních bytů?
Starosta má být tmelem komunity. Má aktivně vyhledávat informace, naslouchat lidem a na základě toho přicházet s vizionářskými nápady pro rozvoj obce. Nestačí být za vozem a čekat, až přijde kritika nebo stížnost od souseda.
Chci být první s nápady. Chci je poctivě projednávat se všemi, kterých se týkají, a srozumitelně informovat celý Jundrov. A když se něco nepodaří – i to chci otevřeně vysvětlit.
Právě takový přístup mi na dnešní radnici chybí. A právě takový přístup chci Jundrovu nabídnout.
Chci lepší Jundrov. Chcete lepší Jundrov?
Ondřej Šťastník, JUNDROVÁCI
